MO ZNAK.png
OM.jpg

Zemské zřízení

Výhod je vícero. Pokud jde o hospodářskou stránku věci, pak jde o úsporu jen na mzdových nákladech na zaměstnance veřejné správy o 88 až 129 miliard korun ročně, podle toho zda bychom přijali německý nebo rakouský model. To lze snadno spočítat podle poměru počtu obyvatel na zaměstnance veřejného sektoru. V ČR je to 9,6 obyvatel, v Německu 13,6 a v Rakousku 16,9. Jsou to nám v mnoha ohledech velmi blízké země, jež patří do středoevropského kulturního prostoru, tak jako Čechy, Morava a Slezsko, takže lze srovnávat. Zcela vědomě právě z těchto vzorů čerpáme. To, že centralistický stát vede k asymetrii hospodářského vývoje, je evidentní, pokud si porovnáme životní úroveň v Praze a okolí s životní úrovní na Moravě a ve Slezsku. Podle společnosti Incoma GfK je 9 z 10 nejchudších okresů v republice na Moravě a ve Slezsku.

Druhý důvod je metoda vzniku. Každé jiné územně-správní členění je totiž nutné vymýšlet od zeleného stolu a tak se nutně stává předmětem handlů nejrůznějších klik. Výsledek pak tomu odpovídá. Jenom připomínám, že na podobu toho současného krajského zřízení měli rozhodující vliv „doktor“ Jan Kalvoda a František Dohnal, nechvalně známý svou činností ve funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. U zemského zřízení naopak není třeba vymýšlet hranice a kompetence se rozdělí tak, že se vyjmenují pravomoci spolku, zatímco všechny ostatní připadnou zemím a obcím.

Nesmíme ani zapomínat na to, že federace vznikají zdola, tedy dohodou již existujících zemí či států, zatímco u centralistických států se má při územně-správním členění centrum vzdát části své moci, což pochopitelně činí nerado. ČR je toho zářným příkladem.

Pak je zde ta skutečnost, že zemské uspořádání rozmělní moc a ta nebude tak soustředěna v jedné struktuře. Díky tomu posiluje demokracii a pluralismus. Tato pluralita může fungovat i jako pojistka. Pokud bude jedna politická struktura zasažena nějakým negativním jevem, jsou zde ještě další, alternativní struktury o které je možné se opřít, zatímco u centralistického státu (jako je ČR) znamená postižení centra tímto jevem postižení celého státu. Někdy se tvrdí, že Evropa za svůj rozmach od 16. století vděčí tomu, že byla decentralizovaná, takže špatná vláda v jedné zemi neznamenala špatnou vládu všude, zatímco Čína, kde bylo jedno silné centrum, díky mylným rozhodnutím tohoto centra svůj rozvoj zastavila.

Jako další argumenty se uvádí to, že federalismus umožňuje vznik politických rozhodnutí na více úrovních, že se díky regionálnímu stupni mohou občané snáze politicky angažovat a že moc je takříkajíc lidu blíž.

A je tu i otázka legitimity. Autonomie jednotlivých zemí byla v roce 1918 zrušena, aniž by to bylo schváleno zemskými sněmy či obyvatelstvem, jinými slovy to byl nedemokratický, nelegitimní akt.

Takový důraz na státoprávní uspořádání klademe proto, že se domníváme, že pro sociální, ekonomický a kulturní rozvoj společnosti je zásadní její institucionální rámec. Právě toto bylo po roce 1989 ignorováno, když se při tzv. „útěku před právníky“, tvrdilo, že vše samovolně vyřeší volný trh a že na ostatní věci, např. právě na územně-správní členění je času dost. Výsledky můžeme na vlastní kůži pocítit všichni. V tomto se opíráme o jeden směr ekonomie, tzv. institucionalismus.

Pokud se podíváme na vývoj ve světě, pak se ukazuje, že decentralizace je normální. Studie nizozemských autorů Hoogheové, Markse a Schakela zkoumala vývoj ve 42 vyspělých zemích světa včetně všech států Evropské unie za období 1950-2006 a dospěla k tomu, že v nich celkem 337 reforem posílilo regionální struktury, zatímco pouze 56 je oslabilo. U 29 zkoumaných zemí došlo v tomto období k posílení decentralizace, zatímco jenom u 2 k posílení centralizace. U zbylých států došlo k zachování stávajícího stavu.

Liesbet Hooghe, Gary Marks, Arjan H. Schakel.The Rise of Regional Authority: a comparative study of 42 democracies (1950 – 2006). London 2010.

Jinými slovy zemské zřízení je levnější než centralistický stát, více umožňuje participaci občanů, znemožňuje koncentraci moci, je legitimnější, více chrání právní stát a je normální jak ve střední Evropě tak ve vyspělém světě. A my chceme patřit do střední Evropy a do vyspělého světa.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one